Trestní odpovědnost právnických osob 

Zákon stanoví pro vznik trestní odpovědnosti specifické podmínky, které reflektují odlišnou povahu právnické osoby. Znalost jejich zákonného zakotvení a výkladu je klíčová pro obhajobu obviněné právnické osoby.

Jaké trestné činy může právnická osoba spáchat

Právnická osoba nemůže spáchat jakýkoli trestný čin uvedený v trestním zákoníku. Některé jsou "vyhrazeny" pouze fyzickým osobám.

Pro účely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob se trestnými činy rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, s výjimkou trestných činů zabití (§ 141 trestního zákoníku), vraždy novorozeného dítěte matkou (§ 142 trestního zákoníku), účasti na sebevraždě (§ 144 trestního zákoníku), rvačky (§ 158 trestního zákoníku), soulože mezi příbuznými (§ 188 trestního zákoníku), dvojího manželství (§ 194 trestního zákoníku), opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku, vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 trestního zákoníku), spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku), válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku), služby v cizích ozbrojených silách (§ 321 trestního zákoníku), osvobození vězně (§ 338 trestního zákoníku), násilného překročení státní hranice (§ 339 trestního zákoníku), vzpoury vězňů (§ 344 trestního zákoníku), nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), opilství (§ 360 trestního zákoníku), proti branné povinnosti uvedených ve zvláštní části hlavě jedenácté trestního zákoníku, vojenských uvedených ve zvláštní části hlavě dvanácté trestního zákoníku a použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku).

Přičitatelnost 

Jelikož právnická osoba je fiktivní neživý subjekt bez vlastní vůle, nemůže se sama bez dalšího dopustit protiprávního jednání, a proto základním předpokladem pro vznik trestní odpovědnosti právnické osoby je tzv. přičitatelnost. Jde o zvláštní subjektivní odpovědnost právě pro právnické osoby, která je současně jednou ze základních podmínek trestní odpovědnosti právnických osob.

Právnické osobě je přičitatelné protiprávní jednání:

• statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu, anebo jiné osoby ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat (například jednatel, předseda představenstva, předseda spolku);
• osoby ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost (například člen dozorčí rady, člen kontrolní komise);
• toho, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby (například ředitel, vrcholný manažer, vedoucí zaměstnanec); nebo
• zaměstnance nebo osoby v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, pokud jednal na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených pod písm. a) až c) výše; anebo tyto osoby neprovedly taková opatření, která po nich lze spravedlivě požadovat, aby takové činnosti zaměstnance zabránily (například neprovedly potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců, neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu).

Jednání v zájmu právnické osoby nebo v rámci její činnosti 

Dalším předpokladem pro vznik trestní odpovědnosti právnické osoby je skutečnost, že jde o protiprávní čin spáchaný v zájmu této právnické osoby nebo v rámci její činnosti.

Za jednání v zájmu právnické osoby se poté považuje majetkový i nemajetkový prospěch právnické osoby, typicky výhodnější postavení trhu. Právě na tomto základě nejčastěji dochází k rozlišení, zda je za protiprávní čin odpovědná právnická osoba nebo (pouze) její orgán či zaměstnanec jakožto osoba fyzická. Tato podmínka je korektivem toho, aby nebyla právnická osoba odpovědná za excesy osob, které za ni jednají. Typickým příkladem by mohlo být převzetí úplatku některým ze zaměstnanců právnické osoby, který však bude ve prospěch tohoto zaměstnance a dojde k obohacení této fyzické osoby. V takovém případě nelze dovozovat odpovědnost právnické osoby.

Pro úplnost je třeba upozornit, že jednání "v zájmu právnické osoby" nebo "v rámci její činnosti" je uvedeno alternativně, proto pro vyvození trestní odpovědnosti právnické osoby postačí naplnění i jen jednoho z požadovaných způsobů.

Ani toto pravidlo nicméně není bezbřehé.

Mohou totiž nastat případy, kdy sice jednající osoba spáchá trestný čin jménem právnické osoby a v rámci její činnosti, ale takový čin bude současně spáchán na úkor právnické osoby a právnická osoba může za vznik škody odpovídat. V takovém případě poté jistě nebylo smyslem zákonodárce, aby právnická osoba jakožto poškozený současně nesla odpovědnost za vzniklou škodu. Při posouzení každého excesu je proto potřeba uplatnit zásadu, že pokud byl čin v zásadě spáchán proti zájmům právnické osoby nebo na její úkor, nelze dovodit trestní odpovědnost takto poškozené právnické osoby a bude uplatněna pouze trestní odpovědnost osoby jednající.

Může být trestně odpovědná zároveň fyzická i právnická osoba?

Trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost příslušných fyzických osob a naopak. 

Byl-li trestný čin spáchán společným jednáním více osob, z nichž alespoň jedna je osoba právnická, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama. Zpravidla je tak trestní stíhání vedeno současně proti právnické osobě i jejím představitelům.

Co když není zjištěn konkrétní pachatel v rámci právnické osoby?

Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří-li se zjistit, která konkrétní z výše uvedených fyzických osob jednala. 

Tedy např. za situace, kdy bude zřejmé, že trestný čin spáchal jeden z několika zaměstnanců právnické osoby, ale nebude možné prokázat, který konkrétně. Za takových okolností nebude trestně odpovědná žádná z fyzických osob, daná právnická osoba však ano.

Přechází trestní odpovědnost na právní nástupce?

Trestní odpovědnost právnické osoby přechází na všechny její právní nástupce. 

V případě více právních nástupců právnické osoby přihlédne soud při rozhodování o druhu a výměře trestu nebo ochranného opatření i k tomu, v jakém rozsahu na každého z nich přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného trestného činu, případně i k tomu, v jakém rozsahu kterýkoli z nich pokračuje v činnosti, v souvislosti s níž byl spáchán trestný čin.

Zproštění odpovědnosti

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob kromě důvodů a způsobu vzniku trestní odpovědnosti pojednává také o důvodech, pro které se může právnická osoba vzniku trestní odpovědnosti zprostit. Tyto důvody jsou poté popsány velmi obecně a zákon říká, že právnická osoba se může trestní odpovědnosti zprostit, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými výše zabránila.

Dle odborné literatury a judikatury poté nelze za dostatečně vynaložené úsilí a důvod pro zproštění odpovědnosti považovat například pouhé vydání určitého vnitřního předpisu, jenž by měl protiprávnímu jednání orgánů a osob v rámci právnické osoby zamezit, ale jde zejména o to, aby právnická osoba byla schopná zabezpečit jejich faktické naplňování, kontrolu přijatých opatření a vyhledávání jejich porušování. V ideálním případě poté nejde o pouhé nastavení norem nezávadného chování, ale také o stanovení organizačních složek či konkrétních osob, které by odpovídaly za dodržování a kontrolu v nich stanovených povinností, pravidel a závazků.

Soubor opatření, která mají zabránit trestné činnosti spojené s danou právnickou osobou, je zpravidla nazýván "compliance program". Jedním z jeho významných nástrojů je tzv. whistleblowing, který je v ČR nově regulován zákonem o ochraně oznamovatelů.