Ublížení na zdraví 

Skutková podstata 

§ 146 trestního zákoníku:

(1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. 

(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

a) na těhotné ženě,

b) na dítěti mladším patnácti let,

c) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,

d) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo

e) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.

(4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. 

Sexuální nátlak dle § 186 trestního zákoníku 

Trestní zákoník upravuje v § 186 podobný trestný čin nazvaný jako sexuální nátlak. 

Tohoto trestného činu dopustí ten, kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu sebeukájení, k obnažování nebo jinému srovnatelnému chování, nebo kdo k takovému chování přiměje jiného zneužívaje jeho bezbrannosti.

Případně i ten, kdo přiměje jiného k pohlavnímu styku, k pohlavnímu sebeukájení, k obnažování nebo jinému srovnatelnému chování zneužívaje jeho závislosti nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu.

Ve srovnání se znásilněním trestní zákoník stanoví mírnější trestní sazbu.

Subjektivní stránka - úmysl

Ublížení na zdraví je úmyslný trestný čin. Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem (úmysl přímý), nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý).

V případě, že lze shledat místo úmyslu pouhou nedbalost nejedná se o daný trestný čin. 

Obhajoba

U trestných činů proti životu a zdraví může i na první pohled detail mít zásadní dopad na výsledek trestního řízení. A to nejen zda dojde k odsouzení či zproštění obžaloby dané osoby, ale i na to, jaký trestný čin bude v jejím jednání případně spatřován.

V souvislosti s ublížením na zdraví, případně těžkým ublížením na zdraví, je jednou ze zásadních otázek posouzení, k jakému následku v daném případě došlo. Tzn. zda se jednalo o ublížení na zdraví dle § 122 odst. 1 trestního zákoníku, či zda došlo ke způsobení těžké újmy na zdraví dle § 122 odst. 2 trestního zákoníku. Významné je rovněž to, k čemu směřovalo jednání pachatele, resp. zda lze ve věci spatřovat úmysl, či nedbalost pachatele.

Ublížením na zdraví se rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařského ošetření. Jednotlivé znaky jsou upřesněny v rámci judikatury, kdy např. za "nikoli krátkou dobu" je považováno nejméně sedm dnů.

Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy, nebo delší dobu trvající porucha zdraví. I zde je významná judikatura, která např. dovozuje, že "delší dobou" se rozumí cca šest týdnů.

Možností obhajoby je celá řada. S ohledem na skutkovou podstatu tohoto trestného činu se nabízí např. následující:

• Došlo ke zranění v důsledku jednání pachatele?
  
• V čem spočívala způsobená porucha zdraví?
• Jakým způsobem byl omezen způsob života poškozeného?
• Jak dlouho porucha a v jaké intenzitě trvala?
• Vyžádala si způsobená porucha zdraví lékařské ošetření?
• Jaký byl vztah mezi pachatelem a poškozeným?
  
• Zavdal příčinu k jednání pachatele určitým způsobem poškozený (vlastním předchozím útokem či zavrženíhodným jednáním)?
  
• Je ve věci přítomna některá z okolností vylučující protiprávnost (typicky nutná obrana)?
• Byl v rozhodný okamžik pachatel příčetný? Jednal pod vlivem alkoholu, omamných látek, psychické nemoci?
  
• Směřoval k rozhodným skutečnostem úmysl pachatele?

V případě trestných činů proti životu a zdraví je obzvlášť důležité podrobně rekonstruovat celý průběh relevantního jednání a jeho kontextu. Velmi významnou roli může hrát znalecký posudek, který např. objasní, jakým způsobem, směrem, nástrojem či intenzitou byl útok veden a jaký následek mohl objektivně způsobit. To má vliv i na posouzení (ne)existence úmyslu pachatele.

Stejně tak se může vyjádřit k následku, které jednání pachatele mělo, resp. jaký mohl pachatele za konkrétních okolností reálně předpokládat.