Vražda

Skutková podstata
§ 140 trestního zákoníku:
‍
(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let.

(2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let.

(3) Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2

a) na dvou nebo více osobách,
b) na těhotné ženě,
c) na dítěti mladším patnácti let,
d) na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci,
e) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
f) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
g) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické nebo sociální skupině, národnost, věk, pohlaví, sexuální orientaci, zdravotní postižení, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, anebo pro jeho skutečnou nebo domnělou příslušnost k jiné skupině osob,
h) opětovně,
i) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem
j) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch nebo ve snaze zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky.

(4) Příprava je trestná.

Subjektivní stránka - úmysl

Vražda je úmyslný trestný čin. Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem (úmysl přímý), nebo věděl, že sveým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý).

V případě, že lze shledat místo úmyslu pouhou nedbalost nejedná se o daný trestný čin.

Obhajoba

U trestných činů proti životu a zdraví může i na první pohled detail mít zásadní dopad na výsledek trestního řízení.

A to nejen zda dojde k odsouzení či zproštění obžaloby dané osoby, ale i na to, jaký trestný čin bude v jejím jednání případně spatřován.

Mezi posouzením jednotlivých trestných činů může v praxi existovat tenká hranice. Přitom např. za "prosté" usmrcení z nedbalosti hrozí pouze odnětí svobody na tři léta, zatímco v  případě úmyslného usmrcení s rozmyslem či po předchozím uvážení až dvacet let.

V případě dalších zákonem stanovených znaků až výjimečný trest.

Uvedená tenká hranice může být i mezi vraždou a zabitím. V obou případech směřuje úmysl pachatele k usmrcení poškozeného. V případě zabití jsou však přítomny velmi specifické okolnosti, které ve srovnání s vraždou zakládají nižší společenskou škodlivost a tím i výrazně nižší trest.
‍
Možností obhajoby je celá řada. S ohledem na skutkovou podstatu tohoto trestného činu se nabízí např. následující:

• Nastala smrt v důsledku jednání pachatele?
• Bylo usmrcení připravováno, jak dlouho a jakým způsobem?
• Jaký byl vztah mezi pachatelem a poškozeným?
• Zavdal příčinu k jednání pachatele určitým způsobem poškozený (vlastním předchozím útokem, zavrženíhodným jednáním, čin např. žádostí k usmrcení pro ukončení nevyléčitelné nemoci atd.)?
• Je ve věci přítomna některá z okolností vylučující protiprávnost (typicky nutná obrana)?
•Byl v rozhodný okamžik pachatel příčetný? Jednal pod vlivem alkoholu, omamných látek, psychické nemoci?
• Směřoval k rozhodným skutečnostem úmysl pachatele?

V případě trestných činů proti životu a zdraví je obzvlášť důležité podrobně rekonstruovat celý průběh relevantního jednání a jeho kontextu. Velmi významnou roli může hrát znalecký posudek, který např. objasní, jakým způsobem, směrem, nástrojem či intenzitou byl útok veden a jaký následek mohl objektivně způsobit.

To má vliv i na posouzení (ne)existence úmyslu pachatele.Stejně tak se může vyjádřit k následku, které jednání pachatele mělo, resp. jaký mohl pachatele za konkrétních okolností reálně předpokládat.