Porušení chráněných průmyslových práv

Skutková podstata 

§ 269 trestního zákoníku:

(1) Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do práv k chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán,

a) vykazuje-li čin uvedený v odstavci 1 znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání,

b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo

c) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.

(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo

b) dopustí-li se takového činu ve velkém rozsahu.

Subjektivní stránka - úmysl

Porušení chráněných průmyslových práv je úmyslný trestný čin. Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem (úmysl přímý), nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý).

V případě, že lze shledat místo úmyslu pouhou nedbalost nejedná se o daný trestný čin. 

Obhajoba

Možností obhajoby je celá řada. S ohledem na skutkovou podstatu tohoto trestného činu se nabízí např. následující:

• Jakým způsobem mělo k porušení práv dojít?
  
• Byla dotyčná osoba např. v postavení výrobce vytýkaného zboží, nebo pouze zajišťovala jeho transport, případně byla jeho uživatelem?
• Z čeho měla dotyčná osoba usuzovat, že k porušení práv dochází?
• Bylo předmětné právo zapsáno v rejstříku?
• Mohla dotyčná osoba ochranu předpokládat?
• Bylo v trestním řízení dostatečně identifikováno právo, do kterého mělo být zasaženo?
• Jakého rozsahu měl být zásah?
• Směřoval k rozhodným skutečnostem úmysl dotyčné osoby?