Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě

Skutková podstata 

§ 256 trestního zákoníku:

(1) Kdo v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch zjedná některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti. 

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, jestliže

a) spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako člen hodnotící komise, vyhlašovatel nebo pořadatel veřejné soutěže nebo veřejné dražby, licitátor nebo jako člen organizované skupiny,

b) způsobí takovým činem značnou škodu, nebo

c) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(3) Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch.

(4) Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch a spáchá takový čin jako úřední osoba, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let. 

Subjektivní stránka - úmysl

Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě je úmyslný trestný čin. Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem (úmysl přímý), nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý).

V případě, že lze shledat místo úmyslu pouhou nedbalost nejedná se o daný trestný čin. 

Obhajoba

Možností obhajoby je celá řada. S ohledem na skutkovou podstatu tohoto trestného činu se nabízí např. následující:

• Jednalo se o veřejnou zakázku, veřejnou soutěž či dražbu?
  
• Bylo úmyslem dotyčné osoby způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch?
• Komu měla být zjednána přednost nebo výhodnější podmínky?
  
• Na úkor koho?
• Měla přednost nebo výhodnější podmínky legitimní důvod?
• Lze jednání dotyčné osoby považovat za předběžnou tržní konzultaci?
• Jakou mělo povahu předmětné plnění? 
• Jak probíhala komunikace?
• Jak probíhá dané řízení a komunikace v obdobných případech?
• Směřoval k rozhodným skutečnostem úmysl dotyčné osoby?