Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti

Skutková podstata 

§ 221 trestního zákoníku:

(1) Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti. 

(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo

b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.

Subjektivní stránka - nedbalost

Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti je nedbalostní trestný čin. Úmysl není vyžadován. 

Musí se však jednat o tzv. hrubou nedbalost. Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.

Obhajoba

Možností obhajoby je celá řada. S ohledem na skutkovou podstatu tohoto trestného činu se nabízí např. následující:

• Jakým způsobem měla vzniknout škoda?
• V jakém rozsahu měla vzniknout škoda?
• V čem spočívala povinnost dotyčné osoby vůči jinému, resp. vůči cizímu majetku?
• Z čeho tato povinnost vyplývala?
• Jak byla tato povinnost formulována?
• Jak by se v dané situaci zachovala jiná osoba v obdobném postavení?
• Jaké měla dotyčná osoba v rozhodnou dobu k dispozici informace?
• Jaké informace si mohla obstarat?
• Požádala o pomoc odborníka?
• Postupovala podle zpracovaného znaleckého posudku či rady odborníka?
• Měla důvod mu důvěřovat?
• Jaký byl dobový kontext věci?